O Vánocích se dějou divné věci

Třeba to, že žebříček píšu úplně jinde.

Operace Antišpulák aneb lynčuj svého publicistu a jiné příběhy

To je radosti ke konci roku. Nejdřív to začalo textem Petra Ference v Glosáři posledního His Voice a teď o tom své napsala Apačka na blogu Pavla Klusáka. Štvavá kampaň proti binaurálnímu mágovi Jaroslavu Špulákovi – názorovému vůdci všech zatvrdlých hudebních novinářů – se jak vidno rozrůstá do širších rozměrů. Houšť a větší kapky, říkám já. Možná by stálo za to vytvořit nějakou databázi hudebně-publicistického humoru, do které by se zapisovaly všechny hlody, které vyplodí on a jemu podobní.

Docela mě potěšilo, že Elton John požaduje uzavření internetu. Zabíjí prý dobrou hudbu, čímž, předpokládám, myslí tu svoji. Vždycky jsem věděl, že to je šikula chlap.
V mém oblíbeném časopisu Story jsem jednou četl, že Karel Gott se po několika dnech strávených poprvé u počítače podivil, když zjistil, že písmenka na klávesnici nejsou podle abecedy. Elton to bude mít asi podobně.

Film Mléčná dráha. Nevím co s tím. Když jsem odcházel z kina, nechápal jsem, proč a jak jsem tam vydržel. Každou vteřinu filmu jsem si říkal, že to je hrozná nuda, ale něco mě drželo na sedačce. Každou vteřinu jsem přemýšlel, co se mi vlastně nelíbí, ale nepřišel jsem na nic. Je to propracované, originální a vtipné a já pořád nevím, co si o tom myslet. Ale šel bych okamžitě znova.

Jinak letos jsem si sestavil svou TOP 50. Až si najdu trochu času, tak ke každé desce napíšu něco chytrého a v několika částech to sem naházím.